Síla hudby- Hodné bytosti I.

2. října 2012 v 11:53 | Cherry
Ahojda. Napsala jsem další kapitolu Síly hudby. Asi to půjde takhle pravidelně, jak už vidíte. Každý den byste tu měli najít dvě kapitoly. Pokud tak nebude, tak se moc omlouvám, ale někdy prostě nemám čas. Ale vážně mě to začalo bavit, takže.... Nech sa páči ;-)



Choe na ně nechápavě zírala. Ti dva se tam v pohodě líbali, zatímco Sheila držela Choe v náručí. Pche. Vlkodlak. Bože. To si asi Sheila neuvědomila.
"Lidičky?"přerušila je Choe a snažila se dostat na vlastní nohy. Ještě byla trochu vystresovaná z téhle země a z toho, jak rychle dokáže omdlít.
Michael a Sheila se od sebe rychle odtrhly, utřely si rty a věnovali se jen Choe. Choe ho vlastně ani neznala. Ani Sheila. Skoro... vůbec.
"Choe! Jsi v pohodě?"vyjekla Sheila nadšeně a objala ji.
"No, já jo,ale nejsem si jistá, že vy jo,"opáčila Choe a podala Michaelovi ruku. Nebylo možné, jak rychle se dokáže zorientovat. A zdálo se, že to Sheilu i Michaela trochu děsilo. Ale také bylo divné, jak mluvila.
"Já už musim, už je skoro večer,a vy byste se taky měli někam schovat,"prohlásil Michael a chystal se k odchodu, jenže Sheila ho chytila za ruku. Choe se nenápadně zachichotala. Jak je možné, že se s takovým blbečkem líbala? pomyslela si. A navíc- stejně ho vážně vůbec nezná.
"A, pane gentlemane, kam se asi tak máme schovat? To nás nemůžeš vzít s sebou? Copak tam máš "rodinu"?" Sheila se nikdy nenechala odbýt. A prostě musela! Nejde o to, jestli je to gentleman, a to že asi není, ale jde o to, jestli je tady víc vlkodlaků. A Sheila to hodlala zjistit nenápadně před Choe.
"Nemám tam rodinu. Bydlím sám, jenže... je to hodně daleko a vy než byste tam došli, tak já tam za chvilku došplhám,"odpověděl Michael a ukázal na skály. To jakože tam bude nějaká cesta pro nás a on si tam došplhá? pomyslela si Sheila a zamračila se.
"Máš záda?-Máš. Tak nekecej a šplhej!"
"Myslíš jako, že vás unesu? Nezapomeň na to, že jsem normální kluk."
"Hm. Ale pěkně silnej normální kluk,"podotkla Sheila a strčila do něj. Sedla mu na záda a stáhla s sebou Choe.
"Magoři,"zašeptala si Choe sama pro sebe. Málem z Michaela sletěli, když se dal do pohybu. A v Choe zamrazilo.


"A jsme tu,"prohlásil Michael a zastavil se. Sheila byla ještě trochu zmatená z toho, jak je to tu krásné. Ti tvorové žijí jen v hloučkách a bylo tu ještě několik stejných vlkodlaků, kteří samozřejmě, nechali Michaela na pokoji. Sheilu chvíli děsilo, že by si snad mohli myslet, že jsme Michalův úlovek.
Michael bydlel na vrcholku jedné skály, kde bylo spousta bytostí z tohohle světa. A tyhle se zdáli hodné. Stejně jako Michael. Tedy.. někdy. A Sheila se musela snažit ho nenaštvat. Bála se už při pomyšlení, že se ho jen dotkne tím, že ti vlkodlaci jsou strašní. A že se jich bojí.
"Páni,"vydechla Choe překvapeně. " Jsou vážně roztomilí!"
"To si myslíš, uměj bejt i pořádně naštvaný,"řekl Michael a Sheila pokrčila rameny. Jasný. Oni, pomyslela si. "Sheilo, jdeš špatným směrem!" Sheila se zastavila. "Doleva."
Tohle byl takový velký bárák, podobající se paláci. Sheila k němu kráčela s otevřenou pusou a Choe jí následovala jako klon. Michael se jim smál. Vydal se za nimi s blaženým úsměvem.
"To je fakticky tvoje?"divila se Choe a Michael jí přikývl na odpověď. "Super!"
Sheila se rozeběhla směrem k vchodovým dvěřím.
"Je odemčeno,"informoval ji Michael. Sheila rozrazila dveře. Ten barák byl vážně skvělý! Takový... luxusní, ale přitom skromný.
"Bože můj...."zašeptala Sheila a vrhla se na pohovku.
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ....

Cherry :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 the-hunter the-hunter | Web | 6. října 2012 v 10:28 | Reagovat

:-D

2 the-hunter the-hunter | Web | 6. října 2012 v 10:30 | Reagovat

Moc pěkná kapitola :). Obdivuju, že dokážeš psát tak rychle. Mě pokaždé trvá, než dám dohromady kapitolu, opravím ji, a plno dalších věcí okolo, hrozně dlouho.

3 Cherry Cherry | Web | 6. října 2012 v 12:57 | Reagovat

[2]: Tak to bývá :) Asi v deseti letech jsem začala psát knížky. A do téhle doby je píšu, takže jsem se naučila nazpaměť celou klávesnici a prostě jedu a jedu :-D. Někdy se mi třeba splete Y a Z, protože je to vždycky na každém počítači jinak(tedy aspoň co máme :D ) a mě se to hrozně plete. Na začátku si musím vyzkoušet kde je co a pak už to jde samo :) :D

Cherry

4 the-hunter the-hunter | Web | 6. října 2012 v 20:23 | Reagovat

Já jsem nemyslela až tak psaní samo o sobě. Spíš že dokážeš chrlit další a další díly takovou rychlostí. To já třeba napíšu jeno půl strany za den, protože prostě nedokážu nic vymyslet.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama